Pokud člověk onemocní, je celkem pochopitelné, že zamíří k lékaři a potom domů. To znamená, že po dobu léčení nemusí chodit do práce. Jak je to ale v případě, kdy neonemocní přímo on, ale někdo v rodině? V takovém případě se mluví o ošetřování člena rodiny, na které je v současných zákonech také pamatováno. A to v tom směru, že se v daném případě do práce také nemusí. Tedy za určitých podmínek.
Kdo má nárok na ošetřování člena rodiny?
Nutno říci, že hlavní vymezení je dáno tím, že nárok na ošetřování člena rodiny mají přímí příbuzní, kteří žijí s ošetřovanou osobou ve společné domácnosti. OČR tak může uskutečňovat například i prarodič, stejně jako to mohou být dokonce i sourozenci. My však mluvíme o pracovním vztahu a situaci, kdy osoba nemusí do práce. Tento fakt se vztahuje:
- K rodičům a manželům
- Druhovi nebo družce
- Registrovanému partnerovi
Na co má zaměstnanec nárok?
Důležitou informací je také to, na co má zaměstnanec v souvislosti s ošetřováním konkrétní nárok. Jak jsme zmínili, nemusí chodit do práce podobně, jako by byl sám nemocný. Má nárok na takzvané ošetřovné. Bez ohledu na to, zda je sjednána pracovní smlouva na dobu určitou, nebo neurčitou. Konkrétní výše takzvaného ošetřovného je stanovena na 60 procent klasického měsíčního příjmu. Podobně jako u vlastní nemoci, tak ani v tomto případě se nejedná o plnou náhradu platu.
Na jak dlouho?
I to je poměrně důležitá otázka, která v našem informačním výčtu rozhodně musí zaznít. Když se podíváme na to, na jak dlouho může být ošetřování povoleno, je maximální lhůta stanovena na 3 měsíce neboli na 30 dní. Nutno ale dodat, že někdy nemusí být schváleno vůbec. I když vaše smlouva na dobu určitou nebo neurčitou žádné specifikace neobsahuje, ze závažných provozních důvodů může zaměstnavatel požadavek zamítnout. Posouzení závažnosti je však v tomto směru celkem individuální.